Holčička neumí být sama se sebou

08.09.2021
Holčička neumí být bez mámy. Vyžaduje její přítomnost u všeho. Neumí být sama se sebou. Taky se často dohaduje o všem.


Jako bys se její máma kolem 4 let vůči své mámě cítila...
Přemožena na všech úrovních. Nevěděla jste, co se s vámi děje. Nepoznávala jste se. Jako by si s vámi dělala co chtěla. Otupělost mysli a smyslů. Vnější dojmy nepronikly dovnitř. Pocit lhostejnosti, apatie. Silný pocit izolace. Úzkost vyvolaná vlastním stavem. Jako byste se podřídila její vůli. Ztratila jste vlastní vůli. Únik energie. Cítila jste se převálcovaná. Bezmocná. Nic jste s tím nedělala, byl jste si jistá, že neuspějete. Smířila jste se se svým nevyhovujícím postavením. O nic jste neusilovala. Myslela jste si, že jste nemilovaná, ale neuvědomovala jste si, že to vy jste neinvestovala své city do situace, kde jste si myslela, že nejsou opětovány. Vy jste nemilovala. Snažila jste se zaujmout, získat ji. Udělat z ní kořist a ze sebe oběť svých pocitů. Za každou cenu. Cítila jste se ohrožena a snažila jste se získat zpět její přízeň. A měla jste pocit, jako by vás nenechala žít svůj život. Jako byste se podřídila její vůli. Cítila jste se nejistá. Bála jste se projevit. Potlačila jste sama sebe. Hledala jste v sobě chyby. Potřebovala jste být pozorná k sobě, ale místo toho jste ji urputně sledovala. Cítila jste nedůvěru, žárlivost, podezíravost. Cítila jste se podvedená, zklamaná láskou.


Jako byste svoji pozornost ze sebe, z toho, jak se vy cítíte přesměrovala na ni. Místo toho, abyste svým vědomím, svou pozorností byla u sebe a cítila se - projevovala sama sebe a své city, tak jste svou pozorností byla u ní a chovala se podle toho, co jste si myslela, že od vás očekává, protože jste si myslela, že vás nemiluje.
Jako byste se místo zaujetím a prožíváním sama sebe snažila zaujmout jí a myslela si, že to cítění a prožívání s tím přijde. Že vychází z ní, ale ne z vás.


Jako byste si neuvědomovala, že vaše city, láska, zlost, cokoli... Nevychází k vám od druhé osoby, ale že to je to, co vy cítíte k druhé osobě.
Jako byste si myslela, že máma vás ovládá tím, že vám dává nebo odpírá lásku. Že jste na její lásce závislá. Že to, jestli se cítíte nebo necítíte milovaná ovládá ona.


A z toho strachu, jste ji pořád sledovala a snažila se, aby vás měla ráda. Jako byste svou pozornost je svým citům a vlastnímu prožívání sebe sama, svých citů a emocí, podřídila jejím očekáváním. Jako byste se pořád snažila být hodná, s ní, abyste měla její přízeň, získala její lásku.


A zároveň jste se někde v sobě na ni zlobila za to, že vás tím ovládá, že jste na ni závislá. Jenže doopravdy jste se zlobila sama na sebe, že jste svou pozorností u ní, ale zároveň lhostejná sama k sobě.

 

Jako by to vaše dcera dělala jako vy, abyste si to uvědomila. Abyste to uviděla. Tak je ona svou pozorností s vámi, místo toho, aby si užívala sama sebe a to, co prožívá, tak zároveň vás k tomu potřebuje, aby nepřišla o vaši lásku.
Jako byste si potřebovala uvědomit, že zdroj lásky a pozornosti není nikde venku mimo vás. Že je přímo ve vás. Že vy sama jste tím zdrojem. Že nejste závislá na lásce a pozornosti nikoho mimo vás. Jako byste ztratila svobodu.
Jako byste na nějaké úrovni dělala, že to nevíte a nevidíte a předávala tím zodpovědnost do rukou druhých. Potřebujete si ji ale vzít k sobě. Nikdy nejsme ničí obětí.

 

Musíte se vrátit k sobě a začít vycházet ze sebe. Vy se potřebujete odpoutat od dcerky. Odpojit se od ní a začít vnímat sama sebe. Své city a emoce. Nekontrolovat, jak to má ona, jak ona se má, co cítí a prožívá, ale dát jí prostor být sama sebou a prožít si to, co ona potřebuje. Vrátit se k sobě, svou pozorností být u sebe, vnímat, co vy cítíte, co vy prožíváte... Dát vám oběma svobodu.
Myslete na sebe, co vy cítíte, jak vy se cítíte. Jednejte sama za sebe a vyjadřujte svou pravdu, i vůči dceři. Zůstaňte ve svém životě. Nebuďte na ní citově závislá.

 

Děti jako malé načtou naše programy a chovají se jako my. A my to musíme otočit k sobě, uvidět se v nich a osvobodit tím sebe i je. Aby to nemuseli žít tak, jak jsme to žili my a naší rodiče...
Pošleme vám homeopatika. Čím více to pochopíte a uvědomíte si to, tím více se vám oběma uleví.
© 2016 - 2024, Příběhy emocí. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma!