Poselství Coronaviru

14.03.2020

Člověk se cítil opuštěný. Potřeboval společnost, útěchu. Z důvodu strachu z dalšího opuštění se bál navázat vztah. A přitom se bál samoty. Sám se necítil bezpečně. Snaží se to ale schovat za masku formálnosti. Postrádá vědomí si sám sebe. Uvnitř se nepřijal. Cítil se lhostejný, zbytečný, znuděný. Všechno ho bolestně skličovalo a tak se uzavřel ve svém světě. Nikde nenacházel uspokojení, uvnitř sebe sama ani v okolním světě. Ztratil kontakt se svou podstatou. Cítil se umořený. Nevěděl, že má volbu. Strach, deprese, absence radosti ze života. Potlačený hněv z bezvýchodnosti situace. Nebyl schopný za sebe bojovat. Nebyl schopný vzdorovat, ale přitom nebyl se svým životem spokojen. Pocit nesvobody. Toužil být sebou fascinován, žít v symbióze, ale měl pocit, že se musí bránit, že je sám a slabý. Bál se.

Jako by člověk zapomněl na to, kým doopravdy je a smířil se jen s realitou, která je vidět a tím popřel vědomí všeho co je. Cítí se osamělý, plný strachu a nerozuměl životu, který pro něj byl utrpením. Bojí se to přiznat, vyjít ven, spojit se s ostatními. Cítí se jako osamělý ostrov, bez spojení.
Když člověk pozná vědomí v sobě, zároveň jej rozpozná všude, v každém a pochopí, že všichni jsme jedno. A že jsme tu v symbióze.
Všichni na této Zemi. 💞

"Cítila se špinavá, zostuzená a poničená, a tak skryla svůj příběh.
Nevěděla, že ta žena vedle ní také skrývá svůj příběh.
A další žena a další.
Konečně někdo zašeptal pravdu.
A jejich oči se setkaly, jejich slzy vytryskly, jejich hlavy jemné přikývly a jejich paže se vztáhly k sobě.
Jemně držely jedna druhou, vyprávěly si své příběhy a to byl počátek léčení."
Terri St. Cloud, Její bílý strom

Meditace, která se dotkne vědomí ve vás
https://youtu.be/BpiANo5OIpE

© 2016 - 2024, Příběhy emocí. 

Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma!