Přijetí života

22.08.2023
Teprve když přijmeme svou smrt, můžeme žít. 

Teprve když si přiznáme, že jsme se kdysi dávno pohřbili pod nánosem představ o sobě, můžeme ožít.

Teprve až všechny ty představy prohlédneme, až si uvědomíme to, co nejsme, objevíme sami sebe.

Teprve až se přestaneme ohlížet na druhé a dívat se ven, až otočíme svůj pohled k sobě , dovnitř, uvidíme sami sebe.

Teprve až přestaneme popírat a potlačovat své pocity a emoce a dovolíme si je naplno přiznat a prožít, uvědomíme si sami sebe.

Teprve až si budeme vědomi svých citů, života v sobě, až si uvědomíme sami sebe v těle a pochopíme, že dosud jsme za Já vydávali představy o sobě.

Teprve až budeme vědět, kdo doopravdy jsme - skrze tělo součást všeho živého na Zemi, budeme bytostně vědět, že nikdy nezemřeme.

Budeme se cítit součástí přírody a jejich cyklů. 

Rození a umírání.
Růstu a zániku.
Dne a noci.
Nádechu a výdechu.

Potom se přestaneme bát života v nás a konečně si ho, sami sebe budeme užívat naplno. 

Mirka Zagozdová
© 2016 - 2024, Příběhy emocí. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma!