Systém neexistuje

Možná žádný systém neexistuje. 

Svobodu být sám sebou, být spojený s tělem, uvědomující si co cítím a dovolující si prožívat se, nám ve skutečnosti nikdo nevzal. nemůže.

Jako by jen společnost, možná s nějakým záměrem, vytvořila okolnosti, kdy to, jak nás vidí druzí je důležitější, než jak se vnímáme my.

Možná je to jen zhmotnění našich přesvědčení, kterým jsme uvěřili.

Naučili jsme si všímat si okolí a druhých a přestali si všímat sami sebe. odpojili jsme se od jednoty.

Na každém z nás záleží, jestli se z toho systému osvobodí.

Bůh - země, jednota všeho živého je víc než systém.

Když si dovolíme být si vědomi, mít své vědomí otočené dovnitř, do těla, uvědomovat si sami sebe, jako by nikdo na nás nemá.

Je to naše pozornost, kterou kam dáváme. vědomé vracení se k sobě. k uvědomování si toho, jak já to mám. jak já se cítím, co já potřebuji, prožít se emočně a dovolit si to. 

Zo je ta naše práce. vnitřní vedení, které skrze uvědomování si nás všechny propojuje.

Čím víc se zabýváme okolnostmi, které nemůžeme změnit, tím více nemáme sílu měnit a uvědomovat si naše přesvědčení. Všimnout si, že to můžeme cítit jinak, než ostatní. nedokážeme se potom otočit k sobě, jsme zahlcení tím venku. už od školy...

To rozhodnutí je na každém. 

Co si zvolíme, to budeme mít.

V té kleci se držíme sami.

Mirka Zagozdová